Maminka a otec


Máte také svůj životní styl, nějaký vyhraněný životní styl? Jsou totiž lidé, kteří mají pevně daný životní styl. Třeba někomu nevadí nebo by ho nebavilo, aby jenom někdo chodil do hospody. Nebo jenom aby se někdo válel doma. Jsou rodiny, které mají třeba například pevně dané to, že budu chodit na výlety a tak podobně. Abych se přiznala, tak já nechápu, jak moje maminka s otcem spolu mohli vydržet, tak dlouho. Bylo to pětadvacetileté manželství, přestože jsem stále viděla na obou dvou, že maminka stále chtěla někam chodit. Moje maminka byla taková akční a dobrodružná, zatímco otec by se nejraději válel jenom doma anebo byl v hospodě.

Máte rádi klidný životní styl?

A to také připomínám, že měli vlastní firmu, kdy dělali oba dva stejnou práci, tedy téměř podobnou, takže tady se nikdo se nemohl vymlouvat na to, že někdo pracuje více a někdo méně. Oba dva tam byly maximálně jenom deset hodin. Tady jde ale o to, že jednoznačně otec byl úplně jiný. Moji rodiče byli jako nebe a dudy, proto je nejlepší, když lidé si uvědomí, co vlastně chtějí anebo co je pro ně důležité. Anebo co je pro ně vzácnější. Moje maminka se nakonec rozhodla, že manželství ukončí, protože už tohle dále vydržet nemohla. Řekla si, že ještě přeci není tak úplně stará, aby zůstávala sedět jenom doma, že si chce ještě užívat a že si chce zbytek života prožít někde, třeba na dovolené a tak podobně.

Jaký máte životní styl?

S otcem jezdili na dovolenou sotva jednou za pět let, protože otci se stále vůbec nechtělo, dokonce nechtěl ani k moři. Bylo to opravdu hrozné, proto jsem mamince už také několikrát řekla anebo dala najevo, že tohle manželství rozhodně nemá žádný smysl, že je to spíše nuda. Maminka tomhle vztahu trpí. Proto je nejlepší, když každý člověk si ujasní, jaký životní styl pro toho druhého bude ten nejlepší. A když moje maminka byla na akčnost a také pro dovolené a zábavu, tak samozřejmě, že nemůže být s člověkem, který je líný a který by stále jenom seděl doma. 

Pozor na hazard


Jak se bavíte? Já si myslím, že každý člověk má rád zábavu, protože když se člověk baví, tak je to dobré, aby člověk nemyslel na nějaké špatné anebo na negativní emoce. Povím vám, že mít negativní emoce je opravdu hodně smutné. Je to také velice složité, je to hlavně složité v tom, že když má člověk opravdu špatné emoce anebo je pochmurný, tak potom to má opravdu neblahý vliv na jeho psychiku. A když máte pošramocenou psychiku a je vám stále smutno, tak také z toho můžete mít nějaké deprese. A také samozřejmě všichni víme, že když má člověk deprese, tak potom se to také dostane na jeho fyzickou stránku.

Poker mám ráda.

To znamená, že může být unavený nebo potom mohou z toho vznikat civilizační choroby. Může být samozřejmě i syndrom vyhoření. A kdyby se tohle náhodou někdy stalo mě, to bych se z toho asi zbláznila. Vůbec nevím, kde bych potom vzala finance, protože já jsem zadlužená. Bohužel partner mě zadlužil. Myslela jsem si, že partner to se mnou myslí vážně, ale bohužel to dopadlo tak, že ze mě chtěli jenom vytřískat nejvíce financí. Proto jsem ráda, že moje kamarádka má krásný bar a tam se právě chodíme bavit. Do baru, kde je nás opravdu hodně. Jsou tam jak kamarádky, tak také kamarádi a všichni se dokážeme normálně zabavit.

A co baví vás?

Také vždycky v baru hrajeme hlavně karetní hry, a to hlavně poker anebo kanastu. Řeknu vám, že od té doby, co jsem si před šesti lety naučila poker, tak lepší hru snad ani neznám. Samozřejmě, že nehrajeme vůbec o peníze. My si chceme poker užít, a tak hrajeme normálně klasicky o žetony. Myslím si, že je takhle hodně lidí, kteří hrají jenom o žetony, aby si užili zábavu z pokeru. Potom je tady můj otec, můj otec hraje kanastu a ten hraje minimálně za peníze. Prý jenom za papírové peníze. Myslím si, že tohle je také jako sice zábava, ale myslím si, že takový hazard není zase pro každého. 

Důchodový věk


Každý člověk je jedinečný a vede odlišně kvalitní život. V bohatých demokratických společnostech, ke kterým se naše země počítá, nemusí nutně kvalitu života odrážet finanční zajištění jedince. Nikdo u nás nemusí trpět hlady a bezprostřední nouzí.  Platí sice, že peníze jsou dobrým nástrojem pro zajištění kvality života, ale výše konta neodráží spokojenější život. To ostatně platí celosvětově. Existují výzkumy, které naznačují, že některé chudé národy jsou mnohem šťastnější, než je v bohatších společnostech běžné. Jejich společnost se více opírá o vzájemnou sounáležitost a peníze u nich nehrají roli. Peníze mají v naší společnosti svojí roli, ale zdůvodňovat jejich nedostatek s nespokojeností se svým životem je víc výmluva, než cokoliv jiného. Každý můžeme do jisté míry ovlivnit svojí spokojenost a kvalitu života.

stáří a peníze

Někteří lidé se těší do důchodu a plánují, co vše podniknou, až nebudou muset každý den vstávat do práce, která je nebaví a nenaplňuje. Takový lidé nejsou spokojeni se svým životem a věří, že odchodem do důchodu se jejich situace zlepší. Ve skutečnosti jde jenom o iluzi. Problém není v tom, že musí pracovat a nedostatek času. Problém je v jejich životním stylu. Pokud si to včas neuvědomí a nepodniknou potřebné změny, které jim umožní žít spokojenější život, tak se pro ně odchodem do důchodu mnoho z pohledu spokojenosti nezmění. Jejich spokojenost se může naopak ještě více snížit. Již se nemohou upínat k žádné další iluzi, že něco zvenčí změní jejich život k lepšímu. Takovou změnu musí iniciovat každý sám.

Spokojená důchodkyně.

Pesimistický nespokojený člověk se vstupem do důchodového věku nezmění. Již sice nemusí každé ráno vstávat do práce, ale ve skutečnosti se nic k lepšímu nezměnilo. Spíše naopak. Pracovní povinnosti ho aspoň trochu udržovaly v aktivitě a kontaktu s lidmi. Nyní již nikam chodit nemusí a to jeho stav a nespokojenost může snadno zhoršit. Nespokojený negativní pohled, který šíří neláká ostatní lidi s ním udržovat kontakty více, než je nutné. Začne se cítit více zbytečný a ze své situace obviňuje své okolí. Takový lidé jsou snadným terčem různých prodavačů deště. To se viditelně projevuje v politice, kdy populisté snadno získávají hlasy v řadách těchto lidí, aby jim nabídli novou iluzi. Vstup do důchodu představuje významnou změnu v životě jedince a jenom ten kdo žije spokojený naplňující život, může spokojeně prožít i svojí závěrečnou fázi života.  

  • IT
  • Posted By
Práce v bance


Pokud se nevyznáte v počítači, tak je to smutné, protože v poslední době lidé chtějí, aby právě lidé uměli na počítači docela dobře zacházet. A pokud s počítačem neumíte dobře zacházet, tak lidé si myslí, že téměř nic neumíte. Samozřejmě, že jsou ale taková zaměstnání, kde vůbec s počítačem nemusíte umět zacházet. A to třeba například uklízečky anebo třeba také kuchařky. Jak tohle vím, protože jsem kuchařka a také jsem několikrát uklízela. Je sice na počítači zacházet umím, ale neumím to tak perfektně, jak by si třeba lidé přáli, kdybych pracovala v tance. Vzpomínám si, jak jsem šla na jeden na pohovor do jedné banky.

Informační technologie je náročná.

Měla jsem tam také pracovat s počítačem. Chtěli po mně, abych měla vyšší znalost informační technologie, abych toho znala více z počítačů. Samozřejmě, že jsi mi všechno ukázala, co umím. Bohužel jim to ale vůbec nestačilo. Chtěli vidět více, co umím o informační technologii? Vůbec jsem nevěděla, co vlastně budu potřebovat v bance a na co mi bude informační technologie. Copak jsem nějaký počítačový expert. Nejsem. Ale bohužel takhle to v bance chtěli. Chtěli, abych uměla více na počítači, abych ovládala tabulky nebo excel a také Word.

Informační technologie je náročná.

Bohužel tímhle vůbec neexcelují s tímhle vůbec neumím zacházet a s tímhle nejsem vůbec žádná kamarádka. Jsou ale lidé, kteří třeba na počítači umějí všechno. Na počítači umí všechno udělat a informační technologie jim není cizí. Také bych chtěla, aby mi informační technologie nebyla cizí. Hele, když jsem s tím bojovala už i na základní škole, nebo i na střední škole, tak jsem bohužel s tím nic neudělala. Měla jsem navštěvovat třeba počítačové kurzy a podobně. Bohužel se mi tohle nepodařilo. Navíc všechny počítačové kurzy u nás v okolí byly zabrané. A když byl nějaký počítačový kurz v okolí volný, tak byl zase moc drahý a nemohla jsem si ho dovolit. 

Rychlovarná konvice sencor šetří energii


Jestliže chcete ušetřit nejen za koupi tohoto fantastického elektrospotřebiče, ale také za elektřinu, potom si určitě tento jedinečný produkt co nejdříve pořiďte a my Vám garantujeme, že tohoto rozhodnutí rozhodně nebudete litovat, tak jako nelitovalo obrovské množství našich spokojených zákazníků, kteří se rozhodli obrátit na nás. Nejenže tento elektrospotřebič velice spěšně ohřeje vodu, kterou do ní natočíte, ale také Vám ušetří spoustu peněz, protože šetří energii ve Vaší domácnosti. Neváhejte a ještě dnes si vyberte jeden z mnoha těchto elektrospotřebičů, které jsme si pro Vás připravili a které si můžete pořídit velice jednoduchým způsobem za pomoc našeho e-shopu.

Na cokoliv se nás zeptejte

Zalíbila se Vám u nás rychlovarná konvice sencor a chtěli byste o tomto fantastickém elektrospotřebiči vědět co nejvíce informací? Ozvete a sdělíte nám jakoukoliv otázku, která Vás momentálně napadne. Naše společnost je zkrátka trefa do černého, proto neváhejte a objednávejte ještě dnes!

Nájem nebo hypotéka


Někdy je opravdu hodně složité, abyste si vybrali bydlení. Byt anebo dům? Protože když si vyberete byt, tak také musíte počítat s tím, že tam bude opravdu málo soukromí anebo když to bude nějaký starší panelák anebo stará bytovka, tak také se může stát, že budete slyšet i spadnutí lžičky ve vedlejším bytě. Takhle právě bydlela moje babička. Babička říkala, že ta její bytovka měla skoro pětasedmdesát let. Říkala, že to bylo opravdu o hrozné, protože říkala, že když se třeba sousedé hádali anebo měli nějakou party, že to šlo slyšet úplně přes celou bytovku.

Chcete byt a nebo dům?

Tohle by mě moc vadilo, proto jsem si říkala, že jsem ráda, že my s rodiči bydlíme ve velkém domě. Máme veliký dům a zahradu a tohle mě právě těší. Také jsem vždycky rodičům říkala, že jsme se měli přestěhovat někam na statek, protože jsem si vždycky přála chovat kozy a mít jednoho velikého koně. Rodiče řekli, že tohle absolutně nepřipadá v úvahu, že i kdybychom bydleli na vesnici a měli opravdu veliký statek a zahradu, že by koně a kozy vůbec nechtěli ani ovce. A to mi maminka říkala, že až bude dospělá a až budeme mít děti odrostlé, že bude chovat na zahradě ovce.

Někdo chce jenom malý byt.

Ani tohle se neuskutečnilo. Je ale hodně lidí, kteří třeba dávají přednost bytu, někdo dokonce chce jenom nájem než si brát hypotéku, protože někdo se bojí zadlužit, ale když si vezmete třeba jenom byt na nájem anebo na pronájem, tak vlastně zaplatíte jenom kauci a potom měsíčně platíte nějaké peníze za nájem. Nájemné se mohou různit, někdy to bývá opravdu hodně drahé. A to hlavně, když je to v nějaké lukrativní lokalitě. Anebo uprostřed náměstí anebo někde na městě. Je logické, že někde na konci vesnice v nějaké rozpadlé bytovce to bude levnější než třeba někde v Praze blízko Karlova mostu. Myslím si, že čím víc jak v centru Prahy, tak tím víc. A ty my ty budou samozřejmě dražší. 

Mohou rodiče vybrat koníčka svým dětem?


O tom, že koníčky jsou pro dospělého člověka v podstatě nezbytné, toho již bylo napsáno mnoho. Jen málokdy se však mluví o tom, že jej v podstatě potřebují i děti, a to z těch samých důvodů, jako dospělý člověk. Ač se to dospělým nemusí zdát, i děti mají své problémy, a i pro ně může být život občas stresující. Není tedy divu, že si od toho všeho také potřebují občas odpočinout, a to i aktivně. Proto jsou pro ně koníčky ideální, nehledě na fakt, že se při nich učí novým věcem a dovednosti, které se nám mohou v budoucnu hodit.

 

Je však otázkou, zda je vhodné nechat dítě, aby si svůj koníček vybralo samo. Většina z nich totiž nemá ani zdaleka přesnou představu, co se pod kterým z nich skrývá. Například některé bude chtít chodit na fotbal, avšak nebudou jej bavit základní cviky, které se bude muset nejprve naučit. Další bude chtít hrát počítačové hry, ale nebude mít potřebnou trpělivost. Co s tím tedy dělat?

 

videohry jsou oblíbeným koníčkem

 

Mnoho rodičů to řeší tak, že dítě zapíší do kroužku, který mu vyberou. Tento vybírají nejčastěji podle toho, jaký má jejich dítě talent, případně podle jeho zájmů. Ovšem neznamená to ani zdaleka, že naše dítě bude s výběrem spokojeno. Naopak, v některých případech se dokonce může cítit do dané aktivity nuceno. Pokud se tak bude cítit, pak onu věc bude vykonávat nerado.

 

hokej je populární u kluků

 

Co tedy můžeme dělat? Jak už to tak bývá, to nejjednodušší řešení rozhodně není nejlepší. Nesmíme zapomínat, že děti se stále ještě učí a objevují svět. Zdaleka nejlepší tedy je, pokud necháme děti vyzkoušet co nejvíce věcí a vybrat si, co by je bavilo. Jistě, mnoho rodičů poněkud štve, když dítě v podstatě lítá od jednoho zájmu k druhému. Jedná se však o proces učení, který je v podstatě nezbytný. Tak totiž objeví, co jej opravdu baví a na co má skutečný talent. A to je něco, co se mu v životě bude ještě hodně hodit.

Milujeme chodidla – jsou symbolem lásky jako jiné části naší osobnosti


Lidská chodidla nepatří mezi část těla, kterou se lidé zdráhají ukazovat na veřejnosti. Kupříkladu se nikdo nepozastaví nad tím, že si žena na koupališti oblékne jednodílné nebo dvojdílné plavky, a zároveň se vyzuje z bot a pohybuje se na trávníku bosá. Stejně tak bosonohá chůze v přírodě na barefoot chodnících není považována za erotickou záležitost, ale spíše praktickou, kdy se tím stimulují na chodidlech reflexní body, a zároveň nepovažujeme za erotiku reflexologii v masérském salónu.

sexy nohy

Přesto bývají chodidla tématem, a to velmi rozšířeným, které zajímá velkou část populace s ohledem na erotické a sexuální zážitky. Když si dáte trochu práce a námahy a soustředíte se na oblast foot fetish na Internetu, objevíte tu stovky, možná tisíce zdrojů, která chodidlům věnují převahu svého obsahu. Chodidla se tu prezentují bosá z různých úhlů pohledu, případně v ponožkách nebo silonkách či obutá do sexy bot, jsou fotografovaná ve velmi vysokém rozlišení, kdy můžete spatřit i jemné rýhy otisků prstů, a chodidla jsou součástí erotických videí, kdy k nim muži i ženy čichají a olizují je.

reflexní masáž

Mohli bychom chodidla tedy považovat za něco velmi zvláštního, co sice není veřejnosti předkládáno jako erotický symbol, když chodíme naboso nebo v sandálech zcela bezostyšně i v městských ulicích, ale zároveň jsou chodidla mnohdy ukrytá na erotických serverech a můžete si je prohlédnout pouze za úplatu, kdy získáte jméno a heslo pro vstup na tyto sexuálně zaměřené stránky.

nohy v posteli

Také to vnímáte jako určitý rozpor, že se v tom přestáváte orientovat? Co jsou naše chodidla vlastně zač? Proč je tolik milujeme a proč jim věnujeme pozornost? Proč nás naplňují štěstím a rozkoší v sexu, ale zároveň jdeme na návštěvu do masérského salónu na reflexologii k někomu, s kým se milovat nechceme, ale vyzujeme se tu z bot, abychom svá chodidla ukazovali i tam?

Chodidla jsou něčím vysloveně magická a domníváme se, že to souvisí s tím, že jsou obrazem celého těla (vzhledem k reflexním bodům souvztažícím s našimi orgány) a zároveň branou do duše díky neuvěřitelné rozkoši vyvolané jejich pozorováním, laskáním, líbáním a čicháním vůně jejich potu.

Dopřejte svému domu kvalitní poštovní schránku


Nepatříte mezi lidi, kteří již hodili listovní zásilku za hlavu? Snažíte se udržovat místo, kam veškeré listovní zásilky chodí, v naprostém pořádku? Jestliže ano, určitě čas od času toto místo měníte. Proto by se vám mohla zalíbit poštovní schránka naší výroby. Díky tradičním postupům, které při výrobě uplatňujeme, nemusíte mít obavy o to, jestli se jedná o kvalitní produkty. Dbáme nejenom na kvalitu, ale také na dlouhou životnost a také elegantní provedení. Proto si u nás vybere opravdu každý zájemce, který chce pro svůj dům jen to nejlepší.

Klasický vzhled, nadstandardní zpracování

Snažíme se vyrábět úložná místa listovních zásilek v co největší kvalitě. To nám dovoluje uspokojovat potřeby našich zákazníků v mnoha ohledech. Příkladem toho je například kvalitní zámek splňující přísné bezpečnostní normy, anebo třeba různá provedení vhodná i pro zazdění. Jak vidíte, každý si může vybrat, což je zajisté obrovské plus. Proto nebude problém vybavit právě vaši bytovou jednotku místy, kam bude listonoš doručovat veškeré listovní zásilky.

Jak vznikla naše planeta


Naším domovem byla odjakživa planeta Země, a ještě dlouho tomu tak bude. Jistě, máme v plánu základny na Měsíci, a možná posléze i na Marsu, avšak potrvá ještě mnoho let, než budou tyto nápady skutečně realizovány. Je pak jasné, že nás zajímá, jak vlastně Země vznikla. O tom, že to není otázka, na kterou bychom přišli až nyní, svědčí nejrůznější mýty a legendy z celého světa, které o stvoření Země hovoří. Teprve v moderní době však skutečně víme, jak k tomu došlo. A tento proces je poměrně fascinující.

 

Vše začalo miliardy let před tím, než naše planeta vůbec vznikla. Tehdy, během prvních miliard let vývoje vesmíru, existovaly první hvězdy. I jejich životní cyklus skončil, a mnohé z nich za sebou zanechaly jakýsi oblak nejrůznějších elementů. Z některých z nich vznikly nové hvězdy, jako například právě naše Slunce. To však nebyl konec celého procesu.

 

bez Slunce by neexistovaly planety

 

Ostatní elementy se vznášely ve vzduchoprázdnu vesmíru, než na ně začala působit sluneční gravitace. Nebyla však jediná, ony elementy působily i na sebe navzájem. Zvláště když se k sobě dostaly velmi blízko. Vlivem gravitačních zákonů a zákonů o pohybech vesmírných těles pak začaly kolem Slunce obíhat, a zároveň se i shlukovat, samozřejmě s tím, že nejtěžší elementy byly uprostřed.

 

Tento proces pokračoval po velmi dlouhou dobu, než byly utvořeny planety, včetně té naší. To je ostatně také důvod, proč jsou po Marsu vždy jen plynní obři – lehčí prvky se zkrátka dostaly dál, zatímco ty těžší byly přitahovány mnohem více, a tak se dostaly i blíže ke Slunci. Když se pak veškerý tento „hvězdný prach“, jak bychom tomu mohli říkat, usadil, vznikla naše sluneční soustava.

 

pohled na Zemi z vesmíru

 

Samozřejmě tehdy ještě vypadala úplně jinak, než je tomu dnes. Ano, planety byly na svých místech, avšak těm dnešním se příliš nepodobaly. Uběhlo totiž ještě mnoho let různých přírodních procesů i katastrof, jako byly nárazy meteoritů, než jsme se dostali tam, kde jsme dnes. Avšak vždy je dobré mít na paměti, že jsme vznikli z hvězd. Ano, i my lidé jsme „hvězdný prach“.