Proč je v některých vesnicích tak nízká maximální povolená rychlost


Jedním ze základních pravidel silničního provozu, která musí být dodržována, je i maximální povolená rychlost. Ta je dána zákonem, ovšem na některých místech je omezena ještě více. To platí zejména na některých vesnicích, kde může být i 30 kilometrů za hodinu. To se samozřejmě mnoha řidičům nelíbí, a toto pravidlo často porušují. Většinou se však ani zdaleka nezamyslí nad tím, proč vlastně bylo na daném místě zavedeno. Důvodů je zde samozřejmě hned několik. Tím hlavním však je ochrana obyvatel. Nesmíme zapomínat, že v těchto malých, zapadlých vesničkách, si často děti hrají na ulici, leckdy bez dohledu rodičů. Dává to smysl, neboť v daných místech není obvykle v podstatě žádný provoz, proto není třeba se příliš bát. Ovšem je pochopitelné, že občasného řidiče, který daným místem projede, to může rozčilovat.

 

značka omezující rychlost

 

Nejsou to však jen děti, které na ulici najdeme, ale také domácí zvířata, především pak kočky, ale také třeba slepice a další. A srážka s nimi není pro nikoho příjemná. Čím pomaleji pak jedeme, tím větší šanci má případně zvíře utéci, a tím menší následky budou nejen pro něj, ale také pro naše auto, a nad tím bychom rozhodně neměli mávnout rukou. Ono se pak totiž velmi často dokazuje, komu dané zvíře patřilo, a kdo by měl vlastně platit škodu, a to pojišťovny vidí velmi nerady.

 

prázdná silnice

 

Nelze však zastírat, že v některých případech se jedná o prosté vybírání pokut. Často jsou tyto značky doprovázeny radarem, který zajišťuje její dodržování. Jelikož však tuto rychlost mnoho řidičů překračuje, neboť cesta je obvykle volná, znamená to zároveň i spoustu peněz vybraných na pokutách, které následně jdou do obecní pokladny. Nikde však nemůžeme předem vědět, jaký je konkrétní důvod na daném místě, ani co nám na vesnici může nečekaně vběhnout do cesty. Rozhodně se tedy vyplatí, abychom ono nařízení dodržovali. Jistě, pojedeme pomaleji, avšak máme větší jistotu, že dojedeme bez potíží do cíle.

Levné auto


Mnoho lidí považuje automobil za něco opravdu hodně praktického. Protože v dnešní době už také nepostradatelného. Abych se přiznala, tak i pro mě automobil je už nepostradatelný. Já sama osobně bych se bez automobilu už vůbec neobešla. A to hlavně z toho důvodu, že s automobilem jezdím do práce a také na výlety anebo své děti rozvážím do různých kroužků. Mám dvě děti a děti chodí na housle a také na klavír, a to každý zvlášť. A ještě oba dva chodí na malování, protože moje děti kreslení moc baví. Také děti automobilem vozím na různé tábory, moje děti jezdí na hudební tábory anebo je ještě vozím na jiné tábory, kde je třeba malování anebo tancování.

Bez auta se neobejdu.

Ono je tohle jednoduše baví, a když mé děti něco baví, tak jsem opravdu ráda, protože děti alespoň netráví čas na sociálních sítích nebo celkově na počítači anebo na mobilním telefonu. A když dítě tráví třeba svůj volný čas tím, že zpívá nebo maluje anebo se učí něco úplně jiného, tak je to samozřejmě pořád lepší, než aby potom někde seděl doma na počítači nebo na mobilním telefonu. Všichni víme, že všude je rozšířená kyberšikana, takže kdybych neměla automobil, byla z toho opravdu nešťastná, protože my bydlíme na vesnici a to znamená, že autobus do města jezdí opravdu minimálně.

Své děti vozím na kroužky.

Navíc kdyby třeba bychom neměli automobil, tak bych nemohla pro děti jezdit do školy, protože autobus tam jezdí velice brzy anebo velice pozdě a potom bych musela ještě hodinu a půl čekat, než jim začnou nějaké hudební nebo jiné kurzy a další kroužky. Takže opravdu bez automobilu já osobně bych se vůbec neobešla a jsem ráda, že automobil mám. Šetřila jsem na něj skoro tři roky. Nakonec mám také automobil z autobazaru, protože na úplně nové auto bych vůbec neměla peníze. Jsem matka samoživitelka a jsem ráda, že jsem na nějaké levné auto našetřila. 

Touha po autu


Také jste se jako malé děti těšily, že budete mít jednoho dne automobil, že budete ji jezdit v autě? Abych se přiznala, tak jste opravdu nebyli jediní. A znám opravdu hodně lidí, kteří si říkali, že se těší, až budou mít auto, že budou jezdit na výlety a podobně, ale abych se přiznala, tak já jsem byla úplně to samé. Vzpomínám si, jak moje sestra stále dokola opakovala, že je ráda, že je starší než já a že bude mít také jako první automobil. Tak tohle samozřejmě zní logicky, ale také vám musím říct, že moje sestra, když si potom opravdu udělala řidičské oprávnění a potom si pořídila automobil, tak vážně jezdila na výlety.

Auta si moc vážím.

Ani nevíte, jak jsem své sestře záviděla, protože my jsme se se sestrou nějak moc nemusely a stále jsme se hádaly. Sestra mi dělala naschvály, že jezdila každý víkend někam na výlet a potom, když jela v létě na dovolenou, jela do Itálie autem, tak mě to opravdu hodně naštvalo. Řekla jsem si, že až já budu mít řidičské oprávnění, že také budu jezdit na výlety. A povím vám, že lidé, kteří třeba vůbec nemají automobil a nemohou autem jezdit na nějaké výlety anebo třeba na nějaké dovolené, tak je to velice smutné. Znám opravdu hodně lidí, kteří využívají automobil hlavně k tomu, že jezdí s ním do práce anebo také jezdí na dovolenou.

Kam všude autem jezdíte?

Samozřejmě, že na dovolenou také můžete jet autobusem anebo vlakem. Tohle samozřejmě lze a mnoho lidí tohle dělá, když nemá automobil. Ale co těm lidem jiného zbyde, když nemají auto? Tak musí jezdit na výlet autobusem anebo vlakem. Mnoho lidí to takhle má. Mnoho lidí má třeba různé zdravotní problémy, a tak nemohou vlastnit řidičské oprávnění. Je to velice smutné. Například moje kamarádka má právě epilepsii a kvůli tomu ji vzali řidičské oprávnění. Moje kamarádka se nyní léčí, aby se vyléčila z epilepsie a potom si mohla udělat opět řidičské oprávnění. Ona prý bez něj nemůže být.

Proč je nutné občas měnit pneumatiky


Jednou z nezbytných, avšak poněkud přehlížených součástí prakticky každého automobilu jsou bezesporu pneumatiky. O ně se většina lidí stará pouze dvakrát ročně, kdy je potřeba vyměnit letní gumy za zimní či naopak. Obvykle si však neuvědomujeme, kolik toho na nich ve skutečnosti záleží, a že bychom si na jejich stav měli dávat pozor.

 

Jistě, někteří z nás občas zkontrolují, zda jsou správně natlakované, avšak tím to většinou končí. A to i přesto, že jsou zde i další věci, kterým bychom měli věnovat pozornost, a které mají vliv nejen na jízdní vlastnosti vozidla, ale především na naši bezpečnost.

 

auto při dopravní nehodě

 

Tím hlavním jsou drážky. Ty by měly být dostatečně hluboké a výrazné. Problém je, že jak se jízdou pneumatika odírá a opotřebovává, tyto se změlňují, pokud je necháme, tak dokonce až do hladka. Důsledkem je, že auto pak nesedí tak dobře na silnici, zvláště pak za zhoršených podmínek, například za mokra, a mají také delší brzdnou dráhu. Ta může znamenat rozdíl mezi nárazem a vyhnutím se nehodě.

 

Dále se také pneumatiky se sedřenými drážkami hůře drží například v zatáčkách, což může působit problémy, když projíždíme třeba horskými serpentinami. Ani prudké stoupání či klesání není v takové situaci zcela bezpečné, a to i přesto, že sklon svahu nepřekračuje zákonem stanovený limit.

 

výměna pneumatiky

 

Co tedy s tím můžeme dělat? Jednoduchým řešením je pneumatiky pravidelně kontrolovat, a v případě potřeby je vyměňovat. Ano, může se nám to zdát třeba i zbytečné, avšak, jak jsme výše ukázali, nám to může v mnoha situacích zachránit život.

 

Hlavní věcí, na které bychom měli v autě myslet, je bezpečnost, a mezi to patří i dobrý technický stav vozidla. Mezi to je však nutné počítat i pneumatiky. Koneckonců právě ony jsou tou nejvíce namáhanou částí, a proto si zaslouží patřičnou péči. Odmění se nám tím, že jízda bude pro nás i pro ostatní potěšením, nikoliv rizikem a hazardem se životem.

Je skutečně nutné mít za jízdy rozsvícená světla?



Mnoho zákonů silničního provozu je řidičům spíše k zlosti. A to zvláště proto, že se neustále zpřísňují. Například povinnost vozit v autě rezervní pneumatiku, lékárničku a další. Co však mnohým z nich vadí nejvíce je fakt, že musí mít za jízdy neustále rozsvícená světla.

 

Zatímco dříve totiž byla povinnost svítit pouze za tmy, mlhy či v době zhoršené viditelnosti (například během silného deště), dnes musíme mít světla zapnutá vždy, když zapneme motor. A to lidem vadí ze zcela pochopitelného důvodu.

 

automobil vyjíždějící z garáže

 

K tomu, aby žárovky svítily, potřebují samozřejmě elektřinu. Ta se v tomto případě bere z baterie automobilu. To ovšem znamená, že se mnohem rychleji vybije a bude potřeba ji dobít. A že to při dnešních cenách elektřiny není zrovna levná záležitost, asi není třeba zmiňovat.

 

Proto je tedy otázkou, zda je skutečně nutné svítit i za dobré viditelnosti. Přeci v tu chvíli ostatním řidičům či chodcům nic nebrání nás vidět, ať už máme rozsvícená světla nebo ne, že? Ovšem až tak jednoduché to není.

 

povinnost svítit se týká i autobusů

 

V první řadě u vozidel, která jsou od nás dál, mnohdy není snadné poznat, zda stojí nebo se pohybují. Světla nám pak dají jasný signál a my včas víme, s čím máme počítat a připravíme se na to. To platí nejen pro řidiče, ale také pro chodce přecházející silnici. Jistě, je zde také zvuk motoru, ale musíme přiznat, že dnešní automobily jsou čím dál tišší, nehledě na to, že mnoho lidí má v uších sluchátka.

 

Dále je zde fakt, že vozidla šedivé barvy mohou být i za bílého dne prakticky neviditelná, zvláště pokud je zataženo. To pak může vést k nehodám, kdy jej řidič protijedoucího vozidla uvidí až příliš pozdě.

 

Asi se všichni shodneme, že tomu všemu je dobré předejít. Jistě, pro řidiče to bude znamenat zvýšené náklady. Ovšem v porovnání s lidským životem jsou, řekla bych, minimální. A nebezpečí tu je, zvláště když vezmeme v úvahu, že automobilů je na našich silnicích stále víc. Proto se rozhodě vyplatí bezpečnost nepodceňovat, a to jak naši, tak i ostatních.